(Corvus corax)

ANGLICKY: Common raven (Northern raven)

NĚMECKY: Kolkrabe

RUSKY: Ворон

TŘÍDA:     ptáci

ŘÁD:         pěvci

ČELEĎ: krkavcovití

DÉLKA TĚLA:   až 80 cm

STUPEŇ OHROŽENÍ V PŘÍRODĚ: v ČR ohrožený druh

HMOTNOST: až 2 kg

ROZPĚTÍ KŘÍDEL: až 1,5 m

DÉLKA ŽIVOTA: 10 – 15 let, v lidské péči až 23 let

VÝSKYT: Evropa, Asie, Severní Amerika, severní Afrika

ZPŮSOB ŽIVOTA:

• není tažný, i mimo hnízdní sezonu se pohybuje poblíž hnízda, které je vysoko na stromě nebo na skále, žije v trvalých párech
• v zimě se často stahuje blíže k lidským obydlím kvůli potravě (zbytky, odpadky)
• živí se drobnými obratlovci, vajíčky ptáků, semeny, často jako mrchožrout konzumuje zbytky po velkých šelmách (hlavně v arktických oblastech) a běžně i odpadky na skládkách

ROZMNOŽOVÁNÍ:

• samice snáší 5 – 6 modrozelených černohnědě, šedohnědě a šedě skvrnitých vajec, které zahřívá většinou sama po dobu 20 – 21 dní. Mláďata krmí a hlídají oba rodiče.
• mláďata se líhnou holá, opeření jim naroste až tak po 40 dnech. Rodiče se o ně starají ještě dalších 6 měsíců, poté rodičovský pár opustí.

Zajímavosti:

• mnoho lidí si plete krkavce s havranem, ovšem rozdíl je zcela evidentní i laikům – krkavec má černý zobák, který je na vrchní straně u kořene opeřený, zatímco havran má zobák šedohnědý a neopeřený
• pověstná je jeho inteligence – najde-li např. mrtvolu zvířete, se kterou si nedokáže poradit, přivolá vlky nebo kojoty, aby mu ji načali
• v okolí Mount Everestu žijí až do výšky 6 350 m.n.m.
• krkavčím fenoménem je hlas – má asi 30 různých vlastních zvukových projevů, naučí se zvuky zvířat (např. štěkání psa), předmětů (např. vrzání dveří) nebo lidské řeči, v mluvení jsou obvykle nesrovnatelně lepší než papoušci (opakují nejen slova, ale napodobují i intonaci a barvu hlasu). Krkavec velký patří s krkavcem tlustozobým k největším pěvcům světa.

KRKAVCI VELCÍ V NAŠÍ ZOO