(MF Dnes; 8. 7. 2015)

Krachující soukromou zoologickou zahradu v Táboře zachránil mecenáš a developer. Její úpadek ale otevřel debatu, zda vydávání licencí zahradám nemá být přísnější.

Developer Evžen Korec v březnu původně mířil do Tábora s tím, že si prohlédne zvířata, která byla na prodej ze zdejší krachující zoologické zahrady. „Věděl jsem, že jsou v Táboře třeba zajímavé kolekce papoušků aratinga,“ popisuje Korec. Když však zoo na lukrativním místě na svahu nad Táborem uviděl, začal rozmýšlet, zda ji nekoupit celou.

Nakonec se rozhodl a minulé úterý zahradu po pěti měsících znovu otevřel. Počítá s tím, že provoz bude muset ročně dotovat miliony korun. Zoo, kterou její předchozí vedení dostalo do dluhů v desítkách milionů korun a jejíhož bývalého ředitele obvinila policie z podvodu, koupil za 16,2 milionu. V konkurzu získal pozemky, restauraci a tři stovky zvířat ve více než šedesáti druzích.

„Velmi dobře jsem věděl, že když to neudělám já, tak nikdo jiný. Prostě mi přišlo líto, aby zahrada zanikla a některá zvířata byla utracena,“ dodává osmapadesátiletý Korec, který je spoluautorem 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky.

Vystudovaný biolog, chovatel papoušků, zlatých bažantů, majitel jezdeckého klubu a největší chovatel koi kaprů v zemi je však mnohem známější jako podnikatel v oblasti nemovitostí. A deset hektarů půdy, které zabírá táborská zoo, patří mezi nejkrásnější pozemky nad druhým největším jihočeským městem. Podobně lukrativních parcel přitom v nabídce realitních kanceláří příliš není. Pro Korce-developera by tak koupě zoo mohla znamenat i zajímavou podnikatelskou příležitost.

Korec takové úvahy od začátku odmítá. „Zcela vylučuji, že bychom tady dělali v budoucnu jakoukoliv developerskou činnost,“ uvedl.

Parcelovat se nebude

Starosta města Jiří Fišer z uskupení Tábor 2020 věří, že Korec svá slova dodrží. Vzpomíná, jak ještě v dubnu Tábor blokoval na svém účtu milion korun, aby měl na akutní veterinární péči o zvířata, pokud by se o ně krachující zoo přestala starat. „Volali mi často i rozezlení lidé z celé země, ať zoo zachráníme. A byly i druhé hlasy, ať od toho dáme ruce pryč. Pak se jako zázrak objevil pan Korec,“ vzpomíná starosta Fišer.

Teď je přesvědčen, že stavební parcely z pozemků vzniknout nemohou, ačkoliv největší věřitel zoologické zahrady – zbrojařská firma Omnipol – ještě před několika týdny prosazoval, ať se zoo zbaví zvířat a pozemky rozparceluje. „Ke stavebním pozemkům je a vždy byla velmi daleká cesta. Plochy jsou v územním plánu hospodářskou půdou, takže by musela přijít změna tohoto dokumentu. Ta není snadná, a to ani časově,“ dodal Fišer. Provoz zoo, která vznikla v roce 2011 přeměnou ranče, vyjde ročně zhruba na deset milionů korun. Část z toho pokryje vstupné, část sponzorské dary, ale zbytek bude muset Korec dotovat ze svého. Očekává, že to bude v řádu milionů. Kolik přesně, neřeší.

Dotovat zoo chce ze zisků své firmy Ekospol, jednoho z největších developerů ve střední Evropě, který za letošní rok očekává zisk přes 200 milionů korun. Několik milionů ročně Ekospol podle něj nezruinuje.

Zoo může mít skoro každý

„Investice do areálu, které plánujeme, už budou řádově úplně jiné, i desítky milionů korun,“ dodává Korec, který už nyní sponzoroval například aktivisty bojující za to, aby zvířata v různých chovech netrpěla, nebo podporoval projekt vysazení zubra zpět do české krajiny.

Prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Miroslav Bobek vítá, že se Korec snaží zahradu zachránit. Říká ale, že problém je úplně jinde. A to v tom, že zákon o zoologických zahradách je měkký a licenci pro provoz od ministerstva životního prostředí dostanou i zařízení, která si na zoo jen hrají. Podle zákona totiž stačí, aby chovala a alespoň sedm dnů v roce vystavovala volně žijící zvířata a splnila veterinární kritéria. „Licence jsou udělovány nešťastně, kdy se dostáváme na úroveň Asie,“ uvedl Bobek s tím, že v Česku a na Slovensku by titul zoo mohlo užívat podle něj maximálně dvacet až pětadvacet zahrad.

Ředitelé zahrad po krachu té táborské, což byl vůbec první případ v zemi, začali debatovat o zpřísnění pravidel. Zahrad je nyní jen v Česku 25. Ministerstvo životního prostředí naopak zákon hájí tím, že je v souladu se zněním evropské směrnice o chovu volně žijících živočichů v zoo. Evropská komise však plánuje v druhé polovině letošního roku tuto směrnici novelizovat. „Proto nevidíme jako optimální přijímat případné změny zákona v ČR před možnou úpravou směrnice v roce 2016,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Autor: Václav Janouš