Choval se naprosto přirozeně, pouze hledal potravu. Přesto za své chování, kterým nikoho reálně neohrozil, zaplatil mladý medvěd hnědý na Slovensku tu nejvyšší cenu – přišel o život. Co na to, že trest by si zasloužili spíš lidé, kteří celou situaci nechali dojít tak daleko. Kdyby to začali řešit dříve a kompetentněji, mohlo tohle krásné a ve volné přírodě ohrožené zvíře i nadále žít.

Pokud jste tento případ chladnokrevného zabití nezaznamenali, krátce ho připomenu. Zásahový tým ve středu nedaleko slovenské obce Demänovská Dolina na území Národního parku Nízké Tatry usmrtil mladého tříletého samce medvěda hnědého. Ten přitom nikoho bezprostředně neohrožoval, pouze se naučil chodit do obce hledat potravu. To je přitom přirozené chování každého živočicha, patří to k jeho základním životním potřebám.

To, že hledal potravu přímo v obci, je logické. Byla totiž velmi dobře dostupná. Mnoho vlastníků ubytovacích a rekreačních zařízení v obci nemělo správně zabezpečené nádoby na odpad, přestože na to byli opakovaně upozorňovaní. Svým přezíravým postojem tak prakticky medvědovi nabídli nepřetržitou a bezpracnou hostinu. Kdo by tomu odolal? Není divu, že se medvěd opakovaně a rád vracel.

V tu chvíli měly proti takovým majitelům razantně zasáhnout úřady a donutit je, aby odpad ihned zabezpečili. Medvěd by se ještě párkrát vrátil, ale pokud by opakovaně žádné dostupné odpadky nenašel, poohlédl by se po potravě jinde. Jenže donutit lidi dodržovat nařízení bylo asi moc složité. Jednodušší je odstranit nebohé zvíře. A přesně v tomto duchu se na Slovensku rozhodli.

Vzácné zvíře jednoduše a bez skrupulí zabili. Za tímto konečným nemilosrdným řešením pravděpodobně stál tlak po krvi a neobvyklé trofeji toužících myslivců. To naznačuje i to, že tělo mrtvého medvěda skončilo v místním mysliveckém sdružení. To považuji za naprosto skandální.

Medvěd hnědý je na Slovensku chráněný živočich. Jeho zastřelení je trestným činem porušování ochrany rostlin a živočichů, za který hrozí až dvouleté vězení. Problémy bude mít i člověk, který zabije medvěda v sebeobraně. Policie v takovém případě bude šetřit, zda nešlo zvolit jiné řešení. Ve výše uvedeném případě však v žádném případě nešlo o obavu z prodlení. Medvěd do obce chodil pravidelně a kromě pár převrácených nezabezpečených popelnic žádnou škodu nezpůsobil. Natož aby někoho přímo ohrozil.

Bylo proto dost času zvolit jiné, humánnější řešení, které by mladému zvířeti umožnilo plnohodnotný život. Jako ideální se jeví chycení medvěda například pomocí naspání a přemístění do některé z evropských zoologických zahrad s velkými medvědími výběhy. Tam by mohl dál žít svůj život. Že to není nereálné, dokazuje iniciativa naší táborské zoologické zahrady, kdy jsme před několika lety nalezli prestižní evropskou zoologickou zahradu, která by si vzala medvěda pohybujícího se v blízkosti lidských obydlí na Zlínsku. Toto řešení nakonec nebylo třeba, protože medvěd se stáhl hlouběji do přírody a lidé ho přestali vídat. Podobný scénář by měl i případ slovenského medvěda, pokud by místní své popelnice opravdu zabezpečili.

V tomto kontextu musím oponovat nekompetentnímu vyjádření zástupkyně Štátnej ochrany prírody. Ta se tento naprosto necitlivý přístup snažila omluvit tím, že šlo o jedince zvyklého na volný život v přírodě a proto nebyla možná jeho adaptace na podmínky v zajetí. Pokud toto vyjádření nezkreslili novináři, tak jde o naprosto nekompetentní vyjádření člověka, který nerozumí zoologii. Medvědi z divoké přírody běžně žijí v zoologických zahradách, které mají vyhovující velké výběhy. Ostatně i jeden z našich medvědů hnědých pochází z volné přírody. Toto vyjádření, pokud není zkreslené, proto vnímám pouze jako výmluvu.

Apeluji na kompetentní orgány a lidi na Slovensku, aby podobné případy v budoucnu řešili s větším rozmyslem a hledali cesty, jak život chráněného zvířete zachránit. Zvlášť, když je na řešení dostatek času. Medvědi hnědí žijí na Slovensku ve volné přírodě dlouhodobě, lidé se tak musí na jejich blízkost připravit a zvyknout si na ni. Obzvlášť, když je v rozporu s doporučeními pravidelně zvou na bohaté hostiny až na práh svých domů.

RNDr. Evžen Korec, CSc.
ředitel Zoologické zahrady Tábor
předseda Cane Corso klubu ČR